Prvodárci

Nemáš chuť zachránit život?

Patříš k těm, kteří se oklepou, jen když o tom čtou? Neumíš si představit, že bys do sebe nechal záměrně píchnout a dobrovolně se vzdal skoro půl litru krve? Ani když tím zachráníš život? Vůbec to není tak zlé, jak se to na první pohled tváří. Každý, kdo je ochotný trochu toho nepohodlí snést, by to absolvovat mohl. Je to totiž docela jednoduché a důsledky odběru jsou skutečně záslužné.

Jen si představ, že se do nemocnice dostane někdo, kdo ztratil dost krve, protože měl smůlu a vyboural se v autě, na motorce nebo na kole. Ani za to možná nenese vinu. Díky tomu, že bude v nemocnici dostatek krve, nebo jí bude dost jinde, odkud ji mohou ihned přivézt, mohou lékaři a sestry pacienta stabilizovat a zachránit mu život. Ten pocit, že k tomu přispěla tvoje krev, je k nezaplacení. Krev je potřeba pořád. Každý den někdo na operačním sále krvácí a potřebuje cizí krev vhodné krevní skupiny. Zatímco někdy dojde k vlně, kdy je ve tvém kraji nebo okrese dostatek, spíš se stává, že některá krevní skupina žalostně chybí.

Dobrý pocit z toho, že jsi napomohl k tomu, aby byl někdo jiný zase v pořádku, vážně stojí za to.Krev může darovat každý mezi 18 a 65 lety s váhou alespoň 50 kg, který „projde“ vstupním dotazníkem. K podmínkám patří například to, že jsi v určitém časovém horizontu neprodělal tuberkulózu nebo infekční nemoc, a že aktuálně nejsi nemocný.

Jak to probíhá?

V místě odběru, které sis vybral (nemocnice a její transfuzní oddělení), se nahlásíš, prokážeš se občankou a kartičkou zdravotní pojišťovny, potom vyplníš dotazník týkající se tvého dlouhodobého i aktuálního zdravotního stavu. Pak vyčkáváš na kontrolu tlaku, teploty, na odběr vzorku krve a na krátký pohovor s lékařem, který se pro jistotu optá, jestli se cítíš dobře. Právě lékař po rychlém rozboru vzorku krve rozhodne, zda můžeš tento den krev darovat. Stává se, že někoho pošle domů, protože má například nedostatek železa – to se dá ale snadno dohnat. Po pohovoru počkáš, až na tebe dojde řada s odběrem samotným. Bývá zvykem omýt si předloktí, pokud nepreferuješ jednu ruku, omyješ si obě. Sestřička tě usadí do odběrového křesla, zkontroluje dle rodného čísla tvoji totožnost, napíchne žílu a odběr začne.

Co se děje?

Celé to trvá cca 10 minut a odebírá se 450 ml krve. Do těla se nic nevrací. Celou dobu jsi pod dozorem sestřičky. Pokud se ti začne dělat špatně, motá se ti hlava nebo cokoli jiného, hned všechno hlas. Sestřičky udělají všechno proto, aby se to nezhoršilo, při nejhorším zavolají lékaře a odběr ukončí. Po odběru můžeš pro jistotu ještě pár minut pobýt v křesle a zvedat se tempem, které ti vyhovuje. Nikdo tě nebude z křesla vyhánět, abys uvolnil místo dalšímu dárci. Někomu nedělá problém vzpřímeně sedět a potom z křesla vyskočit, jiný musí být opatrnější. Stojí to ale za to.

Co následuje?

Po odběru dostaneš razítko do průkazu dárce krve a lístek na občerstvení. Čaj, káva, voda a pečivo je k dispozici i před odběrem. Můžeš tu na vyhrazeném místě posedět, najíst se a pobýt, jak dlouho uznáš za vhodné. Někteří lidé ale preferují svižnější přesun domů, aby už byli v klidu na svém gauči. Během dne odběru jsi uvolněn z práce, stačí si vyžádat potvrzení, že jsi darovala krev. Ze zákona máš nárok na placené volno. Za jeden odběr si můžeš v daňovém přiznání odečíst z daní 3 000 Kč. Velkým benefitem je pravidelná kontrola tvého zdravotního stavu. Vždy dojde k odběru vzorku krve, ze kterého zjistíš, že jsi zdravý, nebo máš problém, který bys měl řešit. Po odběru krve bys neměl v tenhle den sportovat, ale spíše se šetřit. Někdo bývá unavený a jde si doma lehnout, někdo má sil dost. Většina z nás se ale shodne na těžko popsatelném, avšak velmi příjemném tělesném stavu.

Jak se na to připravit předem?

Den před odběrem bys měl hodně vypít, je ideální dostat do sebe 2,5-3 litry tekutiny, přičemž černý čaj a káva se nepočítá. Neměl bys jíst tučná a těžká jídla a pít alkohol. V den odběru se doporučuje lehce posnídat.